Už to teda není žádná sranda, to vám teda povím. Hlad ještě celkem zvládám, ale jsem nervní, spím jak špalek, ráno se občas nemůžu vůbec probrat a to cvičení je teda opravdu o velkém přemáhání a hecování. A taky mi to moc nepálí. Jsem zabržděná v myšlení a soustředění.
Při ranním kardiu dodělávám z posledního. Chodím pořád na lačno a co nejvíc teď zařazuji tu intervalovku - 1min. sprint + 1 min. rychlá chůze. Ale bohužel té první minutě se teď už stěží dá říkat sprint :-D Taky mě bolí žaludek z hladu. Je to síla, jak to tělo se opravdu snaží ušetřit každou kalorii a gram tuku. Já mu to ale neusnadním :-) No a ty tréninky... Ať se snažím sebevíc, jsem slabá jako mouchu. Dávám teď tak o třetinu menší váhy než před několika týdny.
Ale nebudu si pořád jen stěžovat, na druhou stranu už se klubou výsledky :-) Doufám, že ze mě bude mít trenérka radost, až se vrátí z Egypta. Už se to začíná celkem rýsovat. A ty výsledky mě ženou vpřed a nedovolí mi polevit! Já jsem BOJOVNICE! A i když občas fňukám a nejradši bych šla vybílit cukrárnu, moje vůle a odhodlání je pořád silnější ;-)
Zajímavé také je, jak se by zbystřila chuť a čich. Cokoliv sladkého cítím i přes pancířovou zeď a všechno i úplně obyčejné jídlo chutná jako špičková specialita z pětihvězdičkové restaurace. Třeba grepy, po kterých jsem se dřív ošklíbala, my teď připadají sladké jako lízátko. Je to zajímavé.
Dneska zařadím i pár novinek, i když se netýkají úplně fitness přípravky, ale dělají mi radost. Můj táta je už na rostlinné stravě asi 3 měsíc. Co jsem se přestěhovala do Plzně, tak jsem na něj asi měla větší vliv, doporučila jsem mu pár dokumentů a ukázala mu kouzla veganské kuchyně. Protože také řeší zdraví, dal na mě a pustil se do toho. Říká, že se teď cítí skvěle a maso mu nechybí. Ukázala jsem mu různé potraviny, jak připravovat jídla a každou neděli k nám chodí na oběd. Mám z toho radost. No a světe div se, před 10 dny začala i mamina s přítelem. A to že byli těžcí omáčkáři, bůčkáři a knedlíkáři. Zatím tedy jen vyřadili maso a přidali čerstvé ovoce a zeleninu, ale i tak každý krok se počítá. Oba mají už různé zdravotní neduhy, takže jim to už taky začalo asi vrtat hlavou. Nakoupila jsem jim teď nějaké tofu, tempehy, pomazánky, ďobáčky a tak. Takové ty rostlinné prasárničky do přechodu. Je to super, když vidím, že mám na své okolí takový vliv. Přitom já to nikomu nevnucuji, jen jsem asi dobrý vzor :-)
Jen dnes na návštěvě u mámy jsem byla na prášky. Zrovna když jsem přišla, tak dopékala v troubě obrovský plech švestkového koláče s mákem >:-( Všechny moje smysly z toho měly poplach. Musela jsem tu návštěvu tedy předčasně zkrátit, jinak bych si musela vytrhat vlasy. Ale hned po soutěži si takový taky udělám! A sním ho celý na posezení :-D
A také si teď otvírám nový salón, který bude už jen můj. Je to tam krásné. Teď jsem si byla nakoupit nábytek a dekorace, zítra si přivezu ještě nějakou Ikeu a čekám už jen na lehátko. Už se na to těším :-)
Žádné komentáře:
Okomentovat