Báječný víkend a moje babí léto

Já vím, já vím, pořád slibuju ten článek o mém jídelníčku a trénincích. Času teď moc není, ale na blog si ho udělám ráda. Však víte, jak to je. Všichni máme 24-hodinový den. Je jen na nás, jak ten čas využijeme. Všichni MÁME čas a dokonce ho máme úplné stejně. Je to jen o prioritách.
A já se dnes rozhodla využít svůj čas na odpoledním kardiu tak, že vám napíšu o svém báječném víkendu. Tentokrát byl hodně pestrý a plný krásných zážitků.

Hodně lidí, kteří mají blogy o fitness či stravě píšou jen o tom co jí, jak cvičí, stejně tak i fotky a obrázky jsou jen na tohle téma. Vypadá to potom, že vlastně nedělají nic jiného. Ale to není celá realita. Já sice fitness životnímu stylu věnuji hodně ze svého času, ale i já jsem normální člověk, který má rodinu, přátele a užívá si život se svými milovanými i po jiných stránkách než jen dřením v posilovně a vařením dietních jídel.
Možná některé z vás ohledně mě zajímá jen to, co jím a jak cvičím. Jak dosahuji svých sportovních výsledků a jaké k tomu užívám doplňky. Pokud mezi ně patříte, nemusíte vůbec číst dál. Já mám dnes totiž chuť jen se podělit o radosti ve svém životě. O ty maličké chvíle a okamžiky, které doplňují můj fitness životní styl a které do něj přinášejí rovnováhu.
Takže. Dnes to bude o tom, jak si ráda nacpu pupek (a že to dělám opravdu ráda), hodím nohy nahoru, hezky se obléknu do necvičebního úboru, zapomenu na fitko, udělám ze sebe dámičku, zajdu zadrbat s holkami, atd. ;-)

Už od pátku večera, když jsem doťapávala poslední kardio jsem se těšila na víkend. Trenérka mi totiž naplánovala baštící dva dny ve stylu ovesných kašiček, ovocíčka, hromady barevné zeleniny, tofu, pečených brambor, atd. Prostě ať si tělíčko doplní všechno, co potřebuje a já se pořádně nadlábnu a pochutnám si.
Hned v sobotu ráno jsem vstávala s natěšeností! Stoupla jsem na váhu, abych to ještě zkontrolovala než se pustím do plnění pupíku. 52,8 kg prý, říká paní váha! Kdyby se na mě místo těch čísílek ze široka usmála a řekla jsi borec, vyšlo by to na stejno ;-)
Tak jsem si šla vařit pořádnou nálož kaše, kterou jsem završila ovocem. Moje chuťové buňky úplně vrněly blahem! To co se mi na těch přísných dietách líbí je, že když si pak můžete dát něco, co jste nesměli několik týdnů, tak to chutná jako nebe.

Ovesná kaše s ovesným mlékem, malinami a banánem

Pro někoho je ovesná kaše s ovocem denní klišé. Ale pro mě to teď byla královská specialita, kterou jsem si vychutnala do poslední lžičky. Taky že mě pak pěkně ukolíbala :-D Jak jsem jí dojedla, zavrtala jsem se ještě k manžovi do peřin a znovu usnula jako mimino. Pak jsem se ale probrala, protože jsem už věděla, že mě z dáli volá běžecký pás a vyzývá mě, abych se stavila na šálek kardia :-D Tak jsem ho tedy poslechla a šla jsem se s ním trošku zapotit.
Načež jsem se zkrášlila maličko. Vzala jsem si na sebe kalhoty/legíny, které jsem si koupila už v zimě jako motivací do hubnutí, ale až do tohohle dne jsem je neoblékla a ležely ve skříni. A konečně mi sedí! Jak málo stačí ke štěstí ;-)

Seběhla jsem jen patro dolů, kde už na mě čekala moje starší sistr s její malinkou. Mojí neteřinkou. Šly jsme do dětského koutku s kavárnou a tam s malou blbnuly, popíjely kávičku a povídaly si. I když na děti zatím nepomýšlím a normálně se nad nimi nijak nerozplývám, tahle naše Simonka je hotový andílek. Ani na moment vedle ní nedokážete být smutní, protože ona se na vás pořád jen směje, ať se děje cokoli. Je jako malý roztomilý andílek :-) Když jsem s ní, pořád bych jí tahala jako kotě :-D 

Ke kafíčku jsem si chroupala mini rýžové chlebíčky ochucené malinovou a borůvkovou šťávou. Nový skvělý oběv :-* Jsou bio a ještě mají jablečno-skořicové, které jsou taky boží.
Dát Simonce poslední pusinku na čelíčko a hurá domů vařit oběd. Už se moc těším. Po dlouhé době si dát oběd spolecně s mým nejdražším, který na mě čeká doma a jako vždy mě obejme hned u dveří, protože je také rád, že jsem se mu vrátila domů ve zdraví. Poslední dobou si toho váží nějak víc, protože když se kolikrát už ani po třech hodinách nevracím domů z gymu, začíná mít obavy, jestli jsem se už neukardiovala k smrti :-)
Já už měla zase hlad jako vlk. To je tak když dáte tělu po týdnech hladu a neustálého kardia sacharidy a ono na vás skrz žaludek pořád jen řve, že chce víc a víc :-D No tak jsem tam šupla green smoothie a mističku manga s hruškou. Bože! Ty chuťe a ta sladkost. To je fakt paradise... Takhle ovoce snad nikdy nechutnalo jako když ho máte po 5 týdnech!

Green smoothie z 1/2 banánu, kusu manga a Perfect food Energizér Garden of life, mango + hruška

No a oběd to ani nemluvím. Konečně má taky jiné barvy než zeleno-hnědou :-D Teda hnědě to začalo, to je pravda, ale když je to držková polévka z hlívy ústřičné, vůbec si nestěžuju a valím jí tam lžíci za lžící, až mám boule za ušima. Jsem prostě dobrá kuchařka, musím se pochválit :-) Dostala jsem od kamarádky Karolínky na ochutnání nová rostlinná masíčka, tak jsem jedno hned vyzkoušela právě k tomuhle obědu. Prý veganské kuřecí. Nutriční hodnoty skoro totožné s kuřecím masem. Paráda! Ale řeknu vám, když jsem k tomu poprvé přičuchla a ochutnala, skoro jsem to chtěla vyplivnout a úplně ve mě hrklo. Bože to je fakt kuře! Asi 5 minut jsme do toho s manžou šťourali a zkoumali, jestli si výrobce nechce vystřelit z veganů a není to fakt kuře :-D Ale asi nebylo, snad :-/ každopádně to byla SUPER dobrota. 

Dýňovo-zeleninové rizoto, pečené brambory, veganské "kuřecí" kousky, rajčátka

A byť jsem mé drahé polovičce nandala stejně jako sobě a já už předtím měla 3 chody a on od rána jen dva banány, tak svojí porci nedojedl a já to dojela po něm :-D Takhle to u nás chodí.
Odpoledne jsme šli na procházku, protože tomu počasí nešlo odolat. Babí léto je nejkrásnější období z celého roku. Miluju chodit v mikince a čuchat ten studený vzduch, který má svou specifickou nastalgickou vůni. Všichni se procházejí venku, pomaličku, jako by se zpomalil čas a nasávají tu kouzelnou atmosféru. Slunce hází oranžové tóny a všechno vypadá jako v pohádce... Chtěla bych to tak mít celý rok! Ale to by pak zase nebylo tak vzácné a nevážili bychom si toho. Já prostě miluju radovat se ze vzácných chvil. Moct se na něco těšit a pak si vychutnávat tu jedinečnost. Asi i proto mě tak baví fitness život. Pořád se máte na co těšit, pořád je tu něco nového a překvapivého.
No a co k ranému podzimu taky neodmyslitelně patří? No přece dýně! Když jsem byla malá, znala jsem je jen z televize z amerických filmů vydlabané na Halloween. Co jsem ale propadla zdravému vaření, začala jsem zkoušet nové potraviny a dýně byla láska na první ochutnání. Především ta hokaido. Spousta lidí se omezuje jen na polívku a pějí na ní ódy. Ano, je výborná, ale co teprve pečené dýňové plátky, dýňové rizoto, sladký koktejl, koláčky,... Já se nebojím experimentovat a vymýšlet nové chutě, takže těch slaných i sladkých dýňových receptů mám už pěknou řádku ;-)
No a co tedy s rozkrojenou ultra zralou oranžovoučkou dýní, když jí můžu teď jen dva dny? Po obědě by to chtělo něco sladkého. A když jsme tedy na přelomu léta a podzimu, spojíme to dohromady. Něco trochu letního, ale zároveň podzimního... Co to může být?.... Tipnuli jste si dýňovou zmrzlinu? Že to zní šíleně? ANO! Domácí dýňová zmrzlina, snad ta nejlepší jakou jsem kdy jedla!

Jáhlovo-rýžový nákyp s jablkem a brusinkami, dýňová zmrzlina, černá káva

Den jsem ještě zakončila na veganském sushi v jedné plzeňské restauraci, kde zrovna byla vietnamská svatba :-) Takže tam bylo veselo :-D Pěkně jsme s Lukym ty pupky dopucli, hezky jsme si popovídali a jeli domů do hajan. No může být sobota lepší než ve skvělé společnosti, s vynikajícím jídlem a krásným barevným počasím? Lépe bych si to nenaplánovala. I když jsem velký organizátor, ty spontánní okamžiky jsou stejně vždy nejkrásnější :-)

V neděli jsem vstala brzy. Venku byla mlha a zima. Něco úplně jiného než den předtím, ale stejně to tam hezky čerstvě vonělo. Sbalila jsem si věci, oblékla bundu a vydala se na výpravu za mojí kamarádkou Karolínou. Tohle je zase jiná. Jsem na ty Karolíny nějaká vysazená :-D Karolíny jsou prostě nejlepčí holky ;-) Bydlí kousek ode mě, tak jsem se prošla. Když jsem dorazila k ní, vyšplhaly jsme spolu až do posledního patra jejich domu, kde má pokoj a bydlí tam jako princezna v komtatě :-) Měla jsem s sebou z domova sladkou a zdravou snídani. Tak jsme si jí nandaly, uvařily si k tomu kavčo a čajík a dlabaly a povídaly.

Nedělní snídaně: opět nákyp jako na předchozím obrázku s hruškou a tofu tvarohem

A Kája už se do něj pustila :-)

Než jsme se nadály, uteklo několik hodin, venku už svítilo zase sluníčko a my jsme vyrazily na nákupy do obchoďáku. Všechno jsme docela rychle oběhly, nakoupily a ještě jsme si vzali s sebou jídlo ve veganské restauraci, pro chvíli, až nás odpoledne přepadne hlad.
Užily jsme si parádní dívčí odpoledne. Už se mi po něčem takovém opravdu stýskalo. Ona mě česala, učila líčit a u toho jsme drbaly. 

Když jsem od ní v podvečer odcházela, skoro jsem se nepoznávala :-) Kája je fakt veliká šikulka!

A manža doma mě taky skoro nepoznal, ale byl mile překvapen. Venku bylo pořád nádherně, tak jsme si dali židle na balkón a naservírovali si tam poháry s tou mojí boží zmrzlinou.

Večer jsme ještě zakončili u našich, kteří jsou jako naši kamarádi. Takže jsme si taky poklábosili o tom, co je nového. Já už byla jen rozvalená v křesle s vyvaleným pupkem z toho víkendového obžerství a říkala jsem si, jak se zase těším od pondělí na režim s dietou a tréninky :-D
Krásně jsem se fyzicky a psychicky dobila, pořádně se i prospinkala a v takovém stavu se ten nový týden začíná krásně...
Ještě teď ve mě doznívají ty hezké chvilky. Miluju svůj život a děkuju za každou tu malou radost a překvapení, které mi každý den dává...

Můj vyměřený čas tady na pásu se už chýlí ke konci, takže se s vámi rozloučím a zase někdy příště.

Užívejte si krásně podzimní dny tak jako já :-)

Vaše Katy